čtvrtek 16. května 2013

Jsou lidé, kteří jsou osobnostmi a lidé, co nosí značky..

  Opět zjišťuju, jak moc jsem ráda za to, co mám..
Když jsme ve škole po praxi museli čekat na začátek laborek, pustili jsme si film zkažená mládež. Kromě toho, že mě šíleně překvapil konec, se mi líbila ještě jedna věta: ,, Jsou lidé, kteří jsou osobnostmi a lidé, co nosí značky" (Přesný znení si už nepamatujuí).. Ne, opravdu si o sobě nemyslím, že jsem osobnost, ale kdo mě zná ví, jak se většinou oblíkám.. Rifle ze sekáče, tříčtvrťáky od větnamců, mikina z výprodeje ze sportisima a bunda ze sportisima (bez výprodeje! :D).. A toto mi většinou doplňují moje tenisky za stovku.. Ale vyhovuje mi to!.. Já, co s sebou dost často tahám toho černobílýho šílence, já co projdu každým křákem v dohlednu a v klidu po sobě nechám skákat každýho psa co potkám si na sobě nedovedu přestavit už nic moc jinýho:D..  Značkový rifle? Na co, když jsem schopná si sednout i v přeplněným autobuse na zem?.. Značkovou mikinu? Na co když mám Flowču věčně na zádech nebo trénujem vaulty?..
       Ne, k tomuto článku mě nedovedl jenom film.. Byla to hlavně dnešní debata dvou holek.. Kámoška na sobě měla bílý kalhoty, boty na podpatku a tričko k tomu se hodící.. A potkali jsme venku jednu holku: ,, Jé! Ty máš hezký kalhoty, kdes je koupilas?"... ,, Fááákt? A kolik stály?"... ,,Jééé a ty boty sou luxusní!"... A v tomto duchu probíhala velká část jejich rozhovoru.. Já jsem tam jenom stála a poslouchala.. Čučela na moje tříčtvrťáky na kterých mi zrovna přistála slina od toho černobílýho paka vedle mě a v duchu jsem si říkala, že takle dopadnout rozhodně nechci.. A jejich debata se rozvíjela dále: ,,A tamta si koupila krátký šaty, aby tě naštvala"... ,,Ona a šaty? Kdyť i sukni nosí, tak, že by jí mít ani nemusela".. To už jsem nevydržela a poodešla jsem kousek dál. Začala jsem si hrát a povídat s tím cvočkem, kterej na mě už nějakou dobu házel nechápavý pohledy: ,,Toto nechceš poslouchat, poď si hrát! Co mám dělat? Nudííím seee! Dám ti packu! Chceš?"...  Ano! I s tím psem mi přijdou rozhovory zajímavější než s určitýma lidma o tom, kolik kde co stálo, jak se oblíká tamta a tamten..
        Prostě, rači než mít styl oblíkání alá kurva zůstanu u mojeho stylu nestylu, který mi doplňujou různě zbarvené chlupy od těch mojich cvoků!..
        Nechci, aby jste si po přečtení tohoto článku o mně mysleli bůh ví co, né že bych se vůbec nezajímala o to, co si vezmu na sebe. To zase ne.. Ale prostě co je moc, to je moc ;)...

Žádné komentáře:

Okomentovat